Sovice sněžní (Bubo scandiacus)

Jak poznat sovici sněžní

Sovice sněžní je velká, robustní a nápadně světlá sova. Dospělí samci bývají téměř bílí, samice a mladí ptáci mají obvykle výraznější tmavé příčné kresby.

Oproti většině našich sov působí v otevřené krajině velmi „seversky“: má kulatější hlavu bez pernatých „uší“, široká křídla a výrazně husté opeření včetně běháků, které ji chrání v mrazu.

Výskyt a prostředí

Hnízdí v arktické tundře severní Eurasie a Severní Ameriky. Mimo hnízdní období se přesouvá na jižněji položená otevřená stanoviště, pobřeží, mokřady nebo zemědělské pláně.

V Česku jde o mimořádně vzácný záletový druh. Většina pozorování připadá na pozdní podzim a zimu, kdy se část populace při nedostatku potravy přesouvá dál na jih.

V terénu ji hledej spíše na otevřených plochách než v lese. Často vyčkává na zemi, nízkých vyvýšeninách nebo sloupcích.

Hnízdění

Hnízdění je úzce navázané na cykly početnosti lumíků. V letech s dostatkem potravy může být reprodukční úspěch výrazně vyšší.

Hnízdo je jednoduchý důlek na zemi. Samice klade nejčastěji 3–7 vajec, ale při potravní špičce může být snůška větší.

Mláďata se líhnou postupně, a proto bývá v jednom hnízdě patrný věkový rozdíl. Rodiče intenzivně brání hnízdiště proti predátorům.

Potrava

Základ jídelníčku tvoří především lumíci a další drobní hlodavci. Tam, kde jsou méně dostupní, loví častěji vodní a pobřežní ptáky.

Loví ve dne i v noci, často vyhlíží kořist z vyvýšeného bodu. V otevřené tundře je výhodou její výborný zrak i sluch a velmi tichý let.

Potravní podmínky silně ovlivňují nejen počet vajec, ale i to, zda pár v daném roce vůbec zahnízdí.

Ohrožení a ochrana

Sovice sněžní je celosvětově vedena jako zranitelný druh (IUCN VU). Mezi hlavní rizika patří změny arktických ekosystémů, rušení, kolize a lokálně i nedostatek potravy.

Protože jde o druh vázaný na severní otevřenou krajinu, citlivě reaguje na změny klimatu i krajinné struktury.

Každé ověřené pozorování ve střední Evropě je cenné pro monitoring pohybu populace mimo hlavní hnízdní areál.

Hlas

Hlas sovice sněžní je proměnlivý. V terénu může znít jako hlubší chraplavé volání nebo kratší štěkavé kontaktní hlasové projevy.

Nejvýrazněji se ozývá v hnízdním období. Nahrávky níže pocházejí z databáze eBird / Macaulay Library.

Další zajímavosti

• Na rozdíl od většiny sov bývá výrazně aktivní i za denního světla.
• Silné opeření prstů a běháků funguje jako „zimní boty“ pro arktické podmínky.
• Barva peří se mění s věkem i pohlavím – samci bývají bělejší, samice kreslenější.
• Při obraně hnízda dokáže být vůči vetřelcům překvapivě odvážná a velmi důrazná.